Historie knihovny

Mimoňská knihovna patřila k nejstarším knihovnám německo-českým. Byla zřízena již v roce 1888 a přesto, že nebylo mnoho prostředků na nákup nových knih, za přispění ředitelstva a mimoňské veřejnosti byla knihovna neustále zvelebována a podle možnosti rozšiřována.Poválečná doba doznala stagnaci knihovny, až teprve vydáním nového knihovnického zákona došlo v tomto směru k rozmachu. Dohodou mezi zástupci města a učitelstva byla v roce 1920 stávající Národní knihovna spojena s nově se zakládající Obecní knihovnou. Většina prostředků, které byly k dispozici, umožnila nákup nových svazků a vyřazení velmi starých knih. Přepracováním a znovuzavedením této knihovny, došlo i k zpracování nového půjčovního řádu.

Používání knihovny obyvatelstvem stoupalo rok od roku, takže již v roce 1924 měla knihovna 321 čtenářů. K dispozici bylo tehdy celkem 2665 svazků, z toho 543 svazků patřících Obecní knihovně a 2122 svazků patřících Národní knihovně. Během druhé světové války činnost knihovny stagnovala, Němci ale dováželi do Mimoně z Německa i z jiných států, které okupovali spousty knih a tyto skladovali v mimoňském zámku. Po osvobození došlo k rozkradení spousty knih a zbývající část byla odvezena do Prahy.

V rozbombardovaných zbytcích budovy na náměstí Čsl. armády byly nalezeny zbytky bývalé české menšinové knihovny. Byla to ubohá hromádka 300 špinavých a jinak poškozených knih různého obsahu. Pouhých 30-40 svazků jich mohlo být po opravě použito, a to byl základ nové české veřejné knihovny. Ta byla brzy doplněna 200 svazky, získanými sbírkou mezi prvními českými osídlenci. Po prověření těchto knih bylo možno začít s vlastním půjčováním, a to v budově bývalého německého Kreditanstaltu (nynější Krejčovství-Švadlenka naproti Besedě). Ještě dlouho však nebylo možno získat pravidelný příspěvek od národního výboru. Knihy mohly být nakupovány pouze z dobrovolných příspěvků čtenářů. Několik desítek drobných knih darovala Universitní knihovna v Praze. Knihovna v této době půjčovala knihy veřejnosti a začala tak plnit své poslání a budovat si ve městě své postavení. V roce 1954 se knihovna z důvodů nedostačujících prostor stěhuje na Mírovou ulici do budovy VB. Dne 7. ledna 1964 se knihovna musí opět narychlo stěhovat s celým zařízením do neupravených prostor budovy č. p. 101, ulice V Lukách, kde vydržela do roku 1992, kdy se přestěhovala do nových prostor ve Svébořické ulici č.p. 309. Zde sídlí dodnes.

Víte, že …

• do knihovny každý rok přibude cca 800 svazků?
• od roku 1998 jsou všechny nové knihy zapisovány do počítače a ve čtenářském elektronickém katalogu je tedy cca 28 000 svazků?
• v knihovně je zapsáno okolo 500 čtenářů?
• např. za jeden výpůjční den (= 4 hodiny) vrátí čtenáři cca 150 knih a stejný počet si vypůjčí (a vrácené knihy se zase přesně musí uklidit na regály a srovnat!)
• knihovna je zároveň příspěvková organizace Kultura Mimoň, takže v náplni její činnosti není „jen“ půjčování knih, ale také kompletní organizace provozu Domu kultury Ralsko, Mimoňského zpravodaje, řídí IC a Městské muzeum, organizuje různé slavnosti atd.?